Thalés z Milétu

Biografie

624 - 546 př. Kr.

Thalés, syn Examia z Milétu, původem Féničan podle Hérodota. Znalec vesmíru, ovládal umění námořní navigace podle Malého vozu, předpověděl zatmění slunce roku 585 př. Kr. (28. května). Tvrdil, že věci mají duši podobně jako magnet nebo jantar, že vše jsoucí je proto živé (hylozoismus). Za princip (arché) všeho pokládal vodu. Svět je podle něj oživován a naplněn božstvím.

Vzdělán byl v Egyptě kněžími.

Od něj pochází: "Poznej sám sebe."

Jako vášnivý pozorovatel hvězd spadl při sledování noční oblohy do studny. Podle některých pak prohlásil, že chtěl znát věci nebeské a přitom mu unikly ty, které měl přímo pod nohama. Podle jiných vlezl do studny dobrovolně, aby mohl lépe pozorovat pohyb nebeských těles (vůči pomyslné kružnici).

Pohádkově zbohatl, když se mu podařilo dobře odhadnout vývoj počasí a nadcházející úrodu oliv pozorováním nebe. Pronajal si množství olivových lisů z Milétu i okolí a když úroda přišla, získal mnoho peněz. Poté prý peníze rozdal, řka, že filozofové mohou snadno zbohatnout, kdyby chtěli, ale to není něco, čím by se praví filozofové měli zabývat.

Jako první popsal způsob měření výšky pomocí pravoúhlých trojúhelníků. Pomocí poměrů stínů tyče a pyramidy tak dokázal vypočítat výšku pyramid.

Je podle něj pojmenována v geometrii známá Thaletova věta nebo Thaletova kružnice.

Zemřel v ústraní, nemocen horečkou (podle některých úžehem), stár 78 let.

Učení

Mnoho prvních filozofů věřilo, že některé materiály (hmoty) jsou principem (arché, elementem) - počátkem všeho (viz Aristotelova Metafyzika). Takový materiál (lat. matèria od kořene mà-, od kterého se odvíjí manus - ruka, mater - matka, mètron - měření; řec. hýlē) musí být:

• ten, ze kterého jsou všechny věci jsoucí
• ten, ze kterého všechno vzniká a všechno zase do něj nakonec zaniká
• ten, jehož substance je trvalá a netečná
• ten, který se počal z ničeho a nezaniká
• ten, díky němuž se příroda zachovává v pohybu a plození

Thalés, jako jeden ze zakladatelů filozofie plození (přírodní filozofie), věřil, že takovým elementem (živlem) je voda. Tvrdil, že Země i nebeská tělesa plují ve vodě, že svět je v pohybu díky její vlhkosti. Žár taktéž vzniká z vody a ze žhavé vody vzniká život, tedy i všechny věci jsoucí. Současně s tímto názorem je třeba připomenout báji vyprávějící o tom, že voda byla zplozena Ókeanem, nejstarším synem Úrana a Gaie a jeho ženou (a sestrou) Téthys. Tato posvátná voda vyvěrá v podobě řeky jménem Styx (viz Homérova Iliada). V pozadí těchto představ je podle mnoha autorů (např. H. A. Frankfort) stará egyptská a mezopotámská říční mytologie.

Thalétův hylozoismus

Z původních mytologických postav se začaly rýsovat "vědečtější" názory na původ a vznik světa. Voda-život stály v ústředí úvah milétských myslitelů, kteří tvrdili, že hmota (hýlē) je živá (zoē). Thalés jistě pozoroval různá skupenství a proměny vody, mohl si tak vysvětlit vznik ostatních elementů (např. vzduchu). Thalés byl toho názoru, že duch je všudypřítomný, že všechno je plné bohů (božství) (viz Aristotelovo O duši). Duch (duše) se projevuje pohybem, jak potvrzuje třeba magnet hýbající železem.

Napsali o něm

Störig, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. Praha: Zvon, 1999 (6. vydání).

"První z mílétských přírodních filozofů, Thalés, se narodil asir. 640 př. n. l., jeho dílo spadá do první poloviny 6. století. Thalés byl velmi zcestovalý a světaznalý kupec, který mimo jiné procestoval Egypt. Byl také státníkem a všestranným přírodovědcem; seznámil se s astronomickými poznatky Východu a k úžasu svý současníků správně předpověděl zatmění Slunce; zabýval se magnetismem; zjistil výšku egyptských pyramid tím, že v určitou dobu změřil jejich stín; objevil řadu základních matematických pouček, z nichž jedna dodnes nese jeho jméno. A konečeně byl filozofem a donedávna byl považován za praotce antické a moderní filozofie.

Nesporná je Thalétova sláva jako prvního Řeka, který si osvojil orientální vědění v oboru matematiky a astronomie a samostatně je rozpracoval. Pro Řeky byl jedním ze "sedmera mudrců" starého světa. Je pravděpodobné, že tak vynikající muž s tak rozsáhlým věděním uvažoval též samostatně o hlubší podstatě věcí: "Znát sebe sama", co nejsnadnější: "Poradit druhým", co je bůh: "To, co nemá ani počátek, ani konec", a jak lze žít v dokonalém souladu s ctností: "Tak, že nikdy nečiníme to, co odsuzujeme u druhých" (cit. podle Diogena Laertia). Sporné je, jak dalece Thalés dospěl k všeobecným filozofickým závěrům. Není od něho znám žádný filozofický spis. A to, co donedávna platilo jako základní myšlenka jeho přírodní filozofie: že voda je pralátkou, z níž všechno vzešlo - bývá v poslední době dokonce připisováno jeho následníkovi (viz Leisegang, H., Griechische Philosophie von Thales bis Platon, 1922, str. 29-31)." (str. 97)